⁣⁢Ražba ve stříbře s barevným potiskem – Korunovace Karla Velikého – Rok 800⁤⁣
⁣⁢Ražba ve stříbře s barevným potiskem – Korunovace Karla Velikého – Rok 800⁤⁣
⁣⁢Ražba ve stříbře s barevným potiskem – Korunovace Karla Velikého – Rok 800⁤⁣
⁣⁢Ražba ve stříbře s barevným potiskem – Korunovace Karla Velikého – Rok 800⁤⁣
%
Prix fidélité appliqué
Tarif préférentiel appliqué aux membres dans le panier

⁣⁢Ražba ve stříbře s barevným potiskem – Korunovace Karla Velikého – Rok 800⁤⁣

€44,90 ⁣⁢Akce⁤⁣ ⁣⁢Ušetřete⁤⁣

⁣⁢Položka je skladem⁤⁣ ⁣⁢Pouze 1 skladem⁤⁣ ⁣⁢Položka je vyprodaná⁤⁣ ⁣⁢Položka není k dispozici⁤⁣

Získejte 0 bodů za tento nákup.

Zjistěte více

Ražba ve stříbře s barevným potiskem „Rok 800, Korunovace Karla Velikého“

25. prosince 800 byl franský a langobardský král Karel I., zvaný Karel Veliký, korunován císařem Západu papežem Lvem III. v bazilice sv. Petra v Římě. Tím obnovil hodnost, která v západním křesťanství zanikla po sesazení posledního římského císaře Romula Augustula v roce 476.

Karel Veliký, vnuk Karla Martela, nejstarší syn franského krále Pipina Krátkého a jeho manželky Bertrady z Laonu, byl korunován na panovníka v roce 768 po smrti svého otce. Vládl celé franské říši od smrti svého bratra Pipina I. v roce 771. Jako válečník vedl Karel Veliký sérii strategických vojenských tažení v Evropě, zejména proti langobardským pohanům v Itálii (773–776), saským pohanům (776–804) a muslimům z al-Andalus ve Španělsku (778). Vítězně značně rozšířil svou říši. Na svém vrcholu na konci 8. století zahrnovala území dnešní Francie, Belgie, Nizozemska, Německa, Švýcarska, Rakouska a Slovinska, stejně jako polovinu Itálie a severní okraj Pyrenejského poloostrova, známý jako „Španělská marka“. Franská monarchie tak pokrývala téměř celý křesťanský Západ. Karel Veliký je popisován jako Otec Evropy a jeho hlavní město Cáchy jako třetí Řím, po Římě a Konstantinopoli.

Duchovní autorita římského papeže se naopak zdá být slabá ve srovnání s autoritou konstantinopolského patriarchy, který sídlí v srdci bohaté a mocné křesťanské Byzantské říše (Východořímské říše) vedené císařovnou Irenou. Řím má tedy co získat opřením se o franské Karlovské království, aby obnovil svůj prestiž. Zvláště když papež Lev II., jmenovaný v roce 796, utrpěl atentát v roce 799. Postavil se pod ochranu Karla Velikého, který ho korunoval císařem na Boží hod vánoční roku 800. Byzantská říše zpočátku odmítala uznat legitimitu císařského titulu Karla Velikého, než jej v roce 812 přijala na základě smlouvy z Cách.

Karel Veliký, který se staral o náboženskou jednotu a rozvoj kultury, byl horlivým ochráncem církve, umění a literatury v Evropě. Jeho vláda představuje období trvalého kulturního obrození ve středověku. Obklopil se vlivnými učenci, rozvíjel křesťanské školy a podporoval latinský jazyk. Jeho politická říše však nepřežila: po jeho smrti v roce 814 se Evropa vlivem feudalismu a následného vzniku národních států rozdrobil.

Měna:

Země: ⁣⁢Francie⁤⁣

Materiál: 33.30%

Hmotnost: 14,6 g

Kvalita: ⁣⁢Proof⁤⁣

Velikost: 36 mm

Náklad: < 10.000

Nominální hodnota:

Rok:

Mincovna: