Barevná stříbrná ražba „Rok 800, Korunovace Karla Velikého“

25. prosince 800 byl franský a langobardský král Karel I., zvaný Karel Veliký, korunován západním císařem papežem Lvem III. v bazilice svatého Petra v Římě. Tím obnovil důstojnost, která na západě křesťanstva chyběla od sesazení posledního římského císaře Romula Augustula v roce 476.

Karel Veliký, vnuk Karla Martela, nejstarší syn franského krále Pipina Krátkého a jeho manželky Bertrady z Laonu, byl korunován na panovníka v roce 768 po smrti svého otce. Vládl celé franské říši od smrti svého bratra Pipina I. v roce 771. Karel Veliký, válečník, vedl sérii strategických vojenských tažení v Evropě, zejména proti pohanským Sasům (776–804) a muslimům z al-Andalus ve Španělsku (778). Vítězný, výrazně rozšířil své království. Na svém vrcholu na konci 8. století zahrnovalo území dnešní Francie, Belgie, Nizozemska, Německa, Švýcarska, Rakouska a Slovinska, stejně jako polovinu Itálie a severní okraj Pyrenejského poloostrova, známý jako „Španělská marka“. Frankovská monarchie pak pokrývala téměř celý křesťanský Západ. Karel Veliký je popisován jako Otec Evropy a jeho hlavní město Cáchy jako třetí Řím, po Římě a Konstantinopoli.

Duchovní autorita papeže z Vatikánu se však zdá slabá ve srovnání s autoritou konstantinopolského patriarchy, který sídlí v srdci bohaté a mocné křesťanské Byzantské říše (Východořímské říše) vedené císařovnou Irenou. Řím má tedy co získat opřením se o franské království Karlovců, aby obnovil svůj prestiž. Zvláště proto, že papež Lev II., jmenovaný v roce 796, utrpěl atentát v roce 799. Postavil se pod ochranu Karla Velikého a na Boží hod vánoční roku 800 ho korunoval císařem. Byzantská říše zpočátku odmítala uznat legitimitu císařského titulu Karla Velikého, než jej v roce 812 přijala na základě smlouvy z Cách.

Karel Veliký, který usiloval o náboženskou jednotu a rozvoj kultury, je horlivým ochráncem církve, umění a literatury v Evropě. Jeho vláda představuje období trvalého kulturního obrození ve středověku. Na svém dvoře se obklopoval vlivnými učenci, rozvíjel křesťanské školy a podporoval latinský jazyk. Jeho politická říše však nepřežila: po jeho smrti v roce 814 se Evropa vlivem feudalismu a vzniku národních států rozdrobil.